Princip fungování ZNP a podmínky pro jeho zavedení

Tyto stránky se snaží najít odpověď na otázku, jak financovat zavedení základního nepodmíněného příjmu a popsat systém jeho zavedení na území České republiky.

Základní nepodmíněný příjem je navrhovaný systém sociálního zabezpečení založený na pravidelné peněžní dávce vyplácené ve stejné výši všem občanům státu. Vyplácení takové dávky není podmíněné ničím dalším, jde o dávku zcela nezávislou na příjmech, sociální situaci apod.

Pokud jste o základním nepodmíněném příjmu ještě neslyšeli, doporučuji shlédnout německý dokument Základní příjem - Kulturní impuls. Vysvětluje srozumitelně princip základního nepodmíněného příjmu, jak o něm uvažují v Německu. Základní příjem je v dokumentu uvažován nepoměrně vyšší než, který je vypočtený zde, protože je uvažován na poměry Německa.

Zavedení základního nepodmíněného příjmu vyžaduje změny v systému výběru daní, jelikož v současném systému není dost finančních prostředků pro hrazení ZNP. Místo stávajícího složitého výběru daní, který kvůli své nepřehlednosti umožňuje daňové úniky a převody nezdaněných zisků do zahraničí. Proto je níže navržen výběr daní prováděný na základě vyšší DPH. Tím dojde k zjednodušení systému výběru daní na principu, kdo více spotřebovává, ten více platí, protože spotřebovává surovinové bohatství země a více znečišťuje Zemi. Zrušily by se daně jako spotřební daň, daň z pohonných hmot, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, atd., zdanění práce nazývané sociální a zdravotní pojištění, nebo různé správní a jiné poplatky na úřadech. Ty všechny by nahradila jediná zvýšená DPH.

Níže je popsán systém výběru daní a stanovena výše ZNP, která by odpovídala ekonomice ČR. Možná Vás při čtení napadnou otázky spojené se základním příjmem, na některé z nich pak hledejte odpověď v záložce Otázky a odpovědi.

Krok č.1: Určení výše základního nepodmíněného příjmu

Principem základního nepodmíněného příjmu je sociální zabezpečení občanů. Měl by být minimálně v takové výši, aby jím byly pokryty alespoň základní životní potřeby i v případě, že člověk nebude mít jiný příjem. Jelikož se nacházíme v prostředí ČR, poměrně chudé ekonomiky, budeme pro začátek uvažovat základní nepodmíněný příjem ve výši životního minima. Níže jsou uvedeny příklady několika domácností. Systém je nastaven tak, že dospělý by dostal celý základní příjem, na dítě by dostali rodiče poměrnou část základního příjmu. Pro výpočet odhadneme novou výši DPH na 120% a tedy zvýšení cen domácích výrobků na 1,45 násobek původní ceny a zahraničních výrobků na 1,85 násobek. V průměru se u nás spotřebuje 1/4 domácího zboží a zbytek je zahraniční produkce, proto by průměrné navýšení cen bylo okolo 75%. Při tomto systému lze předpokládat, že domácnosti by spíše preferovaly místní produkty, protože budou levnější než zahraniční. Cena českého zboží očistěna od daní ve výrobě (zdanění práce zaměstnanců a zdanění zisku společnosti), činí z 1 000 Kč cca 34%. S DPH 120% by stál český výrobek nově 1 452 Kč, zahraniční cca 1 849 Kč.

Příklady:

1.domácnost: Bezdětná dvojice, s vlastním bytem: Měsíčně hospodaří s 5 970 Kč životního minima. Nově by potřebovali 8 668 - 11045 Kč, podle toho, zda by kupovali spíše české nebo zahraniční zboží.
2.domácnost: Kompletní rodina (oba rodiče) s dvěma dětmi (6-18 let), s vlastním bytem: Měsíčně hospodaří s 10250 Kč životního minima. Utratí jej celé za zboží v celkové hodnotě 10 250 Kč. Nově by potřebovali 14 883 - 18 950 Kč.
3.domácnost: Kompletní rodina (oba rodiče) s pěti dětmi (6-18 let), s vlastním bytem: Měsíčně hospodaří s 16 670 Kč životního minima. Nově by potřebovali 24 205- 30 818 Kč.

Na předešlých příkladech je vidět, že minimální základní příjem by měl dělat 5 000 - 6 000 Kč na dospělého a 3 000 - 4 000 Kč na dítě. Pro první domácnost to znamená celkový základní příjem ve výši 10 000 - 12 000 Kč, pro druhou 15 000 - 19 000 Kč a pro třetí 25 000 - 32 000 Kč.

Uvedená výše základního nepodmíněného příjmu je opravdu životním minimem a pro další výpočty určeme výši ZNP 5 000 Kč na dospělého a 3 000 Kč na dítě. Sociální příplatky na bydlení nejsou v tuto chvíli zahrnuty ve výpočtech. Pravděpodobně levnějším řešením by bylo obnovení koncepce sociálního bydlení, nebo ještě o něco ZNP zvednout. Narozdíl od životního minima, o základní příjem nepřijdete, když se necháte někde, byť na částečný úvazek, zaměstnat. Základní příjem motivuje lidi, aby se alespoň na částečný úvazek zapojili do pracovního procesu. Bohužel, dnes v některých případech vychází nastejno, jestli pracujete v supermarketu nebo pobíráte-li sociální dávky. Možná je to ale jen problém výše/níže minimální mzdy a chamtivosti supermarketů.

Krok č.2: Kontrola, zda jsou na to peníze z vybraného DPH.

Níže je uvedeno, zda by na pokrytí výdajů státu a ZNP stačilo zvednout DPH na 120%, či by bylo nutné hledat prostředky i jinde.

Celkové výdaje rozpočtu ČR včetně deficitu a místních rozpočtů - 1 606 mld. Kč
Zrušení korporátních daní, daní ze zisku, odvodů za zaměstnance (sociální, zdravotní), spotřebních daní (pro zjednodušení počítáme se ztrátou všech příjmů státního rozpočtu včetně místních rozpočtů) - 1 556 mld. Kč 0 mld. Kč
Zavedení základního nepodmíněného příjmu ve výši 5000 Kč pro dospělého a 3000 Kč na nezletilého - 581 mld. Kč
Zrušení sociální podpory, podpory v nezaměstnanosti apod. + 78 mld. Kč
Zrušení odvodů za státní zaměstnance (sociální, zdravotní) + 24 mld. Kč
Zabránění rozkrádání peněz z veřejných zakázek - viz Krok č.3 +100 mld. Kč
Stávající odvody DPH celkově dělají 212 mld. Kč a úniky na DPH vyčíslené Evropskou komisí v ČR jsou odhadovány na 109 mld. Kč. Celkem jde o 321 mld. Kč teoreticky vybíraného na DPH. Zboží z ciziny dělá 3/4 spotřeby. Zboží se sazbou 21% dělá 2/3 spotřeby. DPH z českého zboží očištěného o výrobní náklady činí 53 mld. Kč, 241 mld. Kč je DPH ze zahraničního zboží.  1% = 15,5 mld. Kč => nové odvody na DPH ve výši 120% se rovnají 1 855 mld. Kč. Návod na odstranění daňových úniků viz Krok č.3 + 1 855 mld. Kč
Zůstatek/schodek státního rozpočtu - 130 mld. Kč

Rozdíl schodku státního rozpočtu není oproti dnešnímu stavu příliš velký. Na rozpočet by navíc zapůsobil efekt snížení cen některých služeb a výrobků, které stát nakupuje, úspory na systému výběru daní a vyplácení podpor, zmenšení počtu zaměstnanců jednotlivých ministerstev, které mají na starost rozdělování dávek, multiplikační efekt toho, že mezi lidmi bude více peněz, atd.

Jelikož české zboží bude vlivem snížení výrobních nákladů při vývozu cca na úrovni 66% stávající ceny, mohl by stát zavést vývozní clo na exportované výrobky třeba ve výši 15%, což by přineslo do státního rozpočtu 314 mld. Kč, které by se daly využít na vyrovnání státního rozpočtu a zvýšení ZNP o 2000 Kč, tedy na 7 000 Kč na dospělého a 5 000 Kč na dítě. I po zavedení tohoto vývozního cla by bylo české zboží v zahraničí levnější než doposud. Zavedení exportního cla by mělo zabránit plýtvání českého nerostného bohatství a ochraně životního prostředí, aby se z ČR nestala levná montérna Evropy či levný zdroj energie.

Výpočty jsou provedeny z dat známých k červnu 2014 za fiskální rok 2013, kdy průměrná DPH odpovídala v ČR 19%.
Výpočty v tabulce jsou zjednodušené. Komletní výpočet by zahrnoval mnoho proměnných a měl by být zpracován akademickou obcí napříč různými vědními obory.

Krok č.3: Zrušení papírových peněz – platby pouze elektronicky

Dnešní technicky vyspělá doba dovoluje zrušit papírové peníze a ponechat pouze elektronické peníze, jak o tom silně uvažuje Švédsko. Současný systém umožňuje korupci a daňové úniky. Bankovní převody by v novém systému musely nést určení příjemce peněz tak, jak to požadují už dnes české banky při transakcích v amerických dolarech.

Jak to tedy bude fungovat?

Dovezené nebo vyrobené zboží by muselo požádat o ID (identifikační kód - něco jako čárový kód). Pod tímto číslem by bylo zaneseno do platebního terminálu ve správě ministerstva financí, přes který se uskutečňovaly bezhotovostní transakce za toto zboží. Podle ID by se dalo identifikovat zboží, historii jeho prodeje, cenu, výši zdanění a stávajícího vlastníka zboží. Ke zdanění by docházelo automaticky při transakcích na základě informací z ID.

Příklad možné praxe:

Dovezu nový druh telefonu.
Požádám celní/finanční správu o přidělení ID a vyměření budoucího zdanění.
ID pak může vypadat nějak takto:

12345

1234567890

0000000000000

0000000001000

120

0022222222

značí číslo odvětví

číslo přidělené výrobku celní správou

nákupní cena/ v případě dovozu 0

cena dovozu/ prodejní cena

výše zdanění v procentech

IČ podnikatele/ RD koncového zákazníka


Zboží je prodáno podnikateli s IČ 33333333 za 2 420 Kč,
z čehož je 1100 Kč cena před zdaněním a 1320 Kč je DPH.
Podnikatel vydělal 100 Kč.

ID tohoto výrobku se změnilo na 12345 1234567890 0000000001000 0000000002420 120 0033333333.

Podnikatel s IČ 33333333 mobil prodá koncovému uživateli s rodným číslem 800101XYXY za 2 860 Kč,
z čehož bude 2 420 Kč nákupní cena, 200 Kč zisk a odvedená 240 Kč DPH.
ID výrobku se naposledy změní na 12345 1234567890 0000000002420 0000000002860 120 800101XYXY.

Pokud se koncový spotřebitel rozhodne prodat zboží, které koupil,
pak bude muset inzerovat i počáteční číslo výrobku 12345 1234567890 0000000002420 0000000002860 120.
Toto číslo bude muset být uvedeno i v identifikaci zboží.
Pokud jej prodá za vyšší cenu než jej nakoupil, systém mu z ceny transakce strhne DPH automaticky,
pokud jej prodá levněji, ke zdanění nedojde.

V systému se po určitou dobu budou uchovávat informace o všech nákupech podnikatelů i spotřebitelů. Každý jednotlivec si pak může nechat po přihlášení do systému vypsat spotřebu zboží za určený časový horizont. Podnikatel bude mít přehled o zboží na skladě, o ziskovosti, atd. Systém je možno nazvat cloudovým účetním programem, to znamená hostovaný na extením zařízení (ve správě ministerstva financí), dosažitelný přes internetové připojení. Dovoz zboží jednotlivci bude muset stále podléhat zdanění, jelikož vlivem rozdílných výší DPH v okolních státech by byly výrobky zakoupené v zahraničí levnější. Také podnikatelé by po třech letech uskladnění neprodaného dovezeného zboží na skladech museli zpětně zboží zdanit. Tak by bylo ošetřeno, že by dovozci nemohli fingovaně dovážet nezdaněné zboží i pro vlastní spotřebu.

Podrobně je měnová politika státu rozepsána v Otázkách a odpovědích. Je zde nastíněna možnost ponechat v oběhu pouze mince do sta korun. Ty by sloužili pouze pro nákup lokálních zemědělských produktů a řemeslného zboží na farmářských a řemeslných trzích, případně obchodech do 10 km od sídla zemědělce. Toto zboží by nebylo zdaněno DPH. Tímto by měli lokální pěstitelé možnost vyrovnat se s konkurencí velkopěstitelů a podpořila by se lokální potravinová soběstačnost. Opět bychom věděli, odkud pochází jídlo na našem stole. Mince by sloužily podobně jako dnes slouží některé alternativní lokální měny nebo Bitcoiny. Stejně tak je možné z výběru DPH vyjmout některé specifické druhy zboží jako knihy či léky.