Otázky a odpovědi

Základní příjem si klade za cíl dát lidem větší svobodu při výběru zaměstnání a odstranit sociální napětí ve společnosti zapříčiněné rostoucí nezaměstnaností. Vlivem toho, že ve výrobním sektoru jsou lidé nahrazováni stroji, ubývá pracovních míst a nově vznikající obory nejsou schopny nahradit tento výpadek poptávky po pracovní síle. (V ČR na jedno pracovní místo připadá deset zájemců.) Narůstá frustrace lidí, které nikdo nikam nechce. Stoupá tlak na snižování mezd snadno nahraditelných pracovníků. Tím chudnou i ti, kteří ještě práci mají. Roste počet lidí, kteří jsou ochotni vzít i práci na černo nebo pro pracovní agenturu. Tím se zvyšuje sociální napětí ve společnosti. Základní příjem má dát lidem jistotu, že se nepropadnou na sociální dno, nebudou muset vzít špatně placenou nebo nelegální práci - tlak na zvyšování mezd, budou se moci věnovat práci, kterou opravdu chtějí dělat, (pokud takovou práci zatím nemohli dělat, protože by je zcela neuživila,) budou moci déle zůstat s dětmi doma a lépe se jim věnovat, nebo budou moci zůstat doma a starat se o nemohoucí prarodiče, které by jinak museli dát do domova důchodců, a mnoha dalším.

Předběžně je vypočítán základní nepodmíněný příjem na 5 000 Kč na dospělou osobu a 3000 Kč na nezletilou osobu. Výpadek příjmu státního rozpočtu ze zrušených ostatních daní a náklady na financování základního nepodmíněného příjmu by byly hrazeny ze zvýšené sazby DPH na 120%. Některé výrobky jako zdravotní pomůcky, léky, kulturní akce a knihy by nepodléhali zdanění. Taktéž služby např. kadeřníka by nebyly zdaněny DPH, platili byste v jejich rámci jen např. DPH použité barvy na vlasy, kterou by měl kadeřník započtenu v ceně služeb.

Nebojíte se, že by lidé dostávající základní příjem, přestali pracovat? A co cizinci, budou také dostávat základní příjem? Pro koho by bylo zavedení systému nevýhodné a jaká jsou další rizika zavedení základního nepodmíněného příjmu a změny sazby DPH? Jak by se ale stát postaral o invalidy a lidi postižené?
Neznamenalo by zavedení základního příjmu a vyšší DPH daňové zvýhodnění bohatých? Jak by fungoval úřad práce? Kolik by stát vydával ročně na základní nepodmíněný příjem? Jak bude vypadat daňové přiznání?
Nebojíte se, že by „ takzvaní nepřizpůsobiví“ měli spoustu dětí a vydělávali by na tomto systému? Jak vysoký by byl důchod? Jak by se projevilo zavedení nepodmíněného příjmu do měnové politiky? Komu by zavedení základního nepodmíněného příjmu pomohlo nejvíc?
Jak by se to projevilo na trhu práce? Nechtěli by zaměstnanci v důsledku vyšších nákladů spojených s vyšším DPH i vyšší platy? Jak na tom budou rodiny s dětmi? Má být základní nepodmíněný příjem řešením bezdomovectví? Kde základní příjem funguje v praxi a z čeho je financován? Jak by se projevila transformace daní na lokální úrovni?
Nejtěžší otázka na konec: Jak dosáhnout schválení základního příjmu v poslanecké sněmovně?

Nebojíte se, že by lidé dostávající základní příjem, přestali pracovat?

Lidé jsou v současnosti značně zadluženi. Základní příjem by jim v navrhované výši dozajista nepostačil k tomu, aby mohli splácet hypotéky, ale dal by jim jistotu, že i kdyby přišli o práci a nedostáli závazkům banky, měli by ještě prostředky k nejnutnějšímu přežití než by se zase odrazili ode dna. Je určité procento lidí, kteří nechtějí pracovat, ale tito lidé stojí stát nemalé prostředky i nyní. Dále je zde vzrůstající počet lidí pro něž není vlivem automatizace výroby místo na trhu práce a ani v jiných odvětvích není poptávky po pracovnících. Tito lidé by však měli možnost si alespoň něco přivydělat drobnými pracemi pro své sousedy a komunitu a to bez obavy, že jim stát odebere sociální dávky, jak by se to stalo dnes. I práce, která se z dnešního pohledu nevyplácí, by se mohla stát atraktivní. Taktéž zde navržený systém zdanění spotřeby vede k ekologickému chování spotřebitelů a například by se vyplatilo nechat si opravit elektroniku nebo boty, protože práce opraváře by nebyla zdaněna oproti zdanění nového výrobku.

Neznamenalo by zavedení základního příjmu a vyšší DPH daňové zvýhodnění bohatých?

Uveďme si příklady, kde se pokusíme dívat na DPH jako na daň z příjmu.

Honza je inženýr, bere čistého 25 000 Kč. k tomu mu stát dá ZNP 5 000 Kč. Honza všechny peníze (30 000 Kč) utratí za zboží (120%-ní DPH) a služby, knihy, zelenina z trhu... (0%-ní DPH). V průměru odvede na DPH 15 000 Kč. Jeho aktuální zdanění je tedy okolo 40 procent. Během života však Honza také využívá služeb státu, které stát za něj provozuje (zdravotní služby, policie, hasiči, soudy, školství, ....). V průměru za život tyto služby dělají 10 000 Kč měsíčně. Stát tedy Honzovi vrací i zbylých 10 000 Kč, které mu před tím, uzmul na daních.

Radim je oproti tomu manažer firmy a vydělává 50 000 Kč. Stejným postupem dojdeme k odvedené dani 27 500 Kč a zdanění 45%. Po započtení služeb státu je výsledné zdanění jen 25%. Maximální zdanění může v teoretické rovině dosáhnout až 60%, pokud by nakupovali jen plně zdaněné zboží s DPH 120%.

Lidé bez příjmu či lidé s nižším příjmem jsou zdaněni zápornou daní, respektive, jsou čistými příjemci. Další příklady v tabulce:

Příjem
ze zaměstnání
ZNPPeněžitý příjemMaximální výdaje
peněžní včetně DPH
Průměrné výdaje
na DPH (100%)
Výdaje
peněžní bez DPH
Pravděpodobné zdanění příj. ze zam.
0 5000 5000 5000 2500 2500 -%
2500 5000 7500 7500 3750  3750 -50%
5000 5000 10000 10000 5000  5000 0%
7500 5000 12500 12500 6750  6750 16,7%
10000 5000 15000 15000 7500  7500 25%
15000 5000 20000 20000 10000  10000 33,3%
20000 5000 25000 25000 12500  12500 37,5%
25000 5000 30000 30000 15000 15000 40%
30000 5000 35000 35000 17500 17500 41,7%
50000 5000 55000 55000 27500 27500 45%
100000 5000 105000 105000 52500 52500 47,5%
200000 5000 205000 205000 102500 102500 48,8%
1000000 5000 1005000 1005000 502500 502500 49,8%

Vysvětlivky:

Zdanění výdělku ze zaměstnání určuje míru zdanění v případě, že je utracen celý příjem a občan si nespoří, se se zvyšujícím se příjmem limitně blíží 50% (60%). Každý občan má dnes právo na vzdělání, bezplatné zdravotnictví, sociální zabezpečení, ochranu majetku skrze ochranu bezpečnostními složkami státu, soudnictví, státní správu, apod. Tyto služby vyjádřené v penězích činí v průměru za život cca 13 tisíc korun na občana za měsíc a jsou hrazeny z vybraných daní. Je to základní nepodmíněný příjem, který obdrží každý občan státu podle svých aktuálních potřeb jako služby státu a státem určených institucí. Lidé s příjmem 5 000 Kč ze zaměstníní, 5 000 Kč na ZNP by měli celkový peněžní i nepeněžní příjem 23 000 Kč a záporné zdanění, využívali by v systému více služeb státu než by odvedli na daních.

Pravděpodobně by u vysoce příjmových skupin nebylo dosaženo maximálního zdanění, jelikož například při příjmu nad 10 mil. Kč by šlo velmi těžko vše utratit a tím z vydělaných peněz odvést státu příslušný obnos peněz. Zda v takovém případě zvažovat nějakou speciální sazbu miliardářské daně, by se ukázalo až po zavedení systému nebo upřesnění výpočtů.

Poznámka: Průměrná výše DPH je uvažovaná na hodnotě 100%. Jelikož některé nakupované komodity a služby by nepodléhaly zdanění a u různých příjmových skupin je různá struktura nakupovaných služeb a komodit, byla by průměrná hodnota DPH u různých příjmových skupin různá. Pro výpočet progresivity zdanění to však nehraje roli.

Nebojíte se, že by „ takzvaní nepřizpůsobiví“ měli spoustu dětí a vydělávali by na tomto systému?

Toto je zásadní otázka. Souvisí s ní, zda při zavedení ZNP ponechat alespoň částečně stávající systém sociálních dávek/dávek v hmotné nouzi, či jej kompletně zrušit, jak je předestřeno zde. Důležité je si uvědomit, že základní příjem v současnosti už existuje, jen není nepodmíněný. Je podmíněný tím, že půjdete na úřad a prokážete, že jste v hmotné nouzi, nemáte příjem ve výši životního minima, nemáte úspory v bance z minulých let (třeba i jako spoření pro děti na "bezplatné" školství) a nemáme ani cennosti po babičce, které by bylo možno zpeněžit. Pak Vám stát vyplatí dávku ve výši životního minima/podmíněného základního příjmu ve výši životního minima. Výše základního příjmu je zde stanovena tak, aby lidé dlouhodobě nezaměstnaní, a často na obvyklou práci i nezaměstnatelní, dostali základní minimum jako doposud. Přiznejme si, že ve společnosti bude vždy určitý počet lidí, kteří se nějakým způsobem povezou zdarma. Pokud jim vezmeme i to základní minimum, skončí dříve nebo později na ulici nebo v kriminále a zbytek společnost to může nakonec stát daleko více. Nový systém zavádí mezi lidmi větší rovnost. Kdo se bude chtít přičinit a mít se dobře, bude si moci snadno vydělat. Kdo bude chtít přežívat na gauči u televize, snad tím napáchá méně škody než v práci, která mu je dnes předepisována jako trest za nezaměstnatelnost. Pokud se s tím smíříme, nepotřebujeme mezikrok, který by znamenal zavedení ZNP na zkoušku v nižší výši a zbytek doplacený po prokázání své nezaměstnatelnosti. Zaměstnaní a nezaměstnaní by si pak stále nebyli rovni.

Jak by se zavedení ZNP a zvýšení DPH projevilo na trhu práce? Nechtěli by zaměstnanci v důsledku vyšších nákladů spojených s vyšším DPH i vyšší platy? Jak na tom budou rodiny s dětmi?

Odpověď si uvedeme na konkrétních příkladech domácností Martina a Petra. Martin a Petr pracují ve stejné firmě na stejné pozici. Šéf si jejich práci cení na cca 40000 Kč včetně mzdových nákladů.

Domácnost Martina

Martin žije sám a má tedy čistý příjem 22 635 Kč. Martin měsíčně nic neušetří a zaplatí při nákupu zboží čisté ceny výrobku 14 939 Kč (očištěno od DPH a ostatních mzdových nákladů – sociální a zdravotní, daň z příjmu). Po zavedení základního nepodmíněného příjmu 5 000 Kč a změně DPH na 120% dostane Martin 5 000 Kč jako základní nepodmíněný příjem. Zboží, které však stálo cca 14 939 Kč čisté ceny po zvýšení DPH na 120% stojí nyní cca 29 878 Kč. (Některé zboží není zdaněno, služby nejsou zdaněny, proto je průměrná DPH počítána na úrovni 100%.) Zaměstnavatel by mu měl nově vyplatit mzdu minimálně do původní koupěschopnosti, tedy 24 878 Kč.

Domácnost Petra

Petr má dvě děti a jeho manželka je v domácnosti, čistý příjem má tedy cca 26 939 Kč. Petrova rodina taktéž nešetří a výdaje má rovny příjmům, zaplatí cca 17 773 Kč čisté ceny výrobku. Petr a jeho rodina dostane jako základní nepodmíněný příjem 5 000 (Petr) + 5 000 (manželka) + 2 x 3 000(děti), celkem tedy 16 000 Kč. Zboží, které si mohla Petrova rodina dovolit stálo cca 17 773 Kč čisté ceny. Po zvýšení DPH na 120% (vážený průměr 100%) stojí nyní cca 35 546 Kč. Zaměstnavatel by mu měl doplatil do původní koupěschopnosti jen 19 549 Kč.

Z výpočtu vyplývá, že v systému, kde je zaveden základní příjem, jsou zvýhodňováni na trhu práce zaměstnanci s rodinou.

Náklady zaměstnavatele na zaměstnance by teoreticky ve velmi konkurenčním prostředí na trhu práce mohly z původních 2 x 40 000 Kč klesnout až na 24 878 + 19 549 Kč, což je 55,5 % původní hodnoty. Zaměstnavatel by mohl zlevnit výsledné služby či výrobky, protože by mu klesly mzdové náklady o odvody za zaměstnance. Zaměstnavatel by si mohl dovolit také lépe ocenit práci zaměstnanců i při zachování konkurenceschopnosti svých výrobků oproti výrobkům ze zahraničí, kde tamní zaměstnavatelé stále budou muset odvádět sociální a zdravotní za své zaměstnance.

Poznámka: Výpočet proveden pro nákupy českého zboží. U zboží pocházejícího ze zahraničí nelze počítat se očištěním ceny od zdanění výroby, pokud by nezavededly ostatní státy podobný systém jako u nás.

A co cizinci, budou také dostávat základní příjem?

Cizinci by měli nárok na získání základního příjmu po pěti letech trvalého pobytu v ČR. Tím se podpoří zaměstnávání místních obyvatel, protože ti budou moct díky ZNP přistoupit i na nižší plat než, za jaký jsou ochotni pracovat cizinci.

Jak by fungoval úřad práce?

Úřad by přestal vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Jeho činnost by plně nahradily burzy práce zveřejněné na  internetu. Těm, kteří by potřebovali asistenci při vyhledání práce a opravdu by chtěli pracovat, by pomáhali pracovníci sociálního odboru. Pracovníci úřadu sociálního zabezpečení by ztratili část své agendy, ubyla by celkově byrokracie spojená se složitým vyměřování sociálních dávek a ověřování jejich nároku.

Rekvalifikaci by si musel každý zařídit sám. Jelikož by však měl jistý základní nepodmíněný příjem, mohl by člověk vzít i práci, kterou by prováděl oplátkou za zaškolení za nižší plat. Pracovní trh by byl taktéž pružnější, bylo by více lidí, kteří chtějí pracovat jen na částečný pracovní úvazek. Práce by nebyla zdaněna, firmy by přestaly zaměstnávat pracovníky na černo. Zaměstnanci by museli být v zaměstnaneckém vztahu podloženém smlouvou, aby měli jistotu, že dostanou zaplaceno, případně odstupné po ukončení pracovního poměru. Platby zaměstnancům by byly prováděny elektronicky převodem přes platební bránu ve správě ministerstva financí. To je například z důvodu omezení poplatků za platební transakce a také například pro pozdější výpočet důchodu.

Jak vysoký by byl důchod?

Stávající metodika výpočtu starobního důchodu by zůstala zachována. K důchodu by byla připočtena částka základního nepodmíněného příjmu. Často se důchodci propadají na sociální dno. Zavedením nepodmíněného příjmu by bylo kompenzováno zvýšení cen vlivem DPH.

Pro mladší 35 let by se důchod vypočetl z celoživotního odvodu na DPH. Pro lidi v produktivním věku starší 35 let by se důchod vypočetl mixem jejich odvodu na DPH a části vypočtené dle stávající systému. Ten, kdo má větší příjem často i více utrácí a tím i odvádí více peněz na DPH. Jelikož by placení DPH probíhalo přes platební terminál, který by sloužil každému občanu i jako účetní systém provozovaný v cloudovém režimu, každý by si mohl kdykoliv zkontrolovat, kolik již odvedl na DPH za život a viděl by tak základ pro výpočet svého důchodu.

Má být základní nepodmíněný příjem řešením bezdomovectví?

Základní nepodmíněný příjem bezdomovectví nevyřeší. Dá však bezdomovcům možnost se vymanit ze dna a to i s pomocí sociálních pracovníků. Pravděpodobně bude od bezdomovectví uchráněno jisté procento lidí, kteří tak dnes končí. Současný systém dávek je natolik složitý, že na něj bezdomovci a adepti na bezdomovectví raději rezignují. Někdy tito lidé ani nemají doklady, neumí se zorientovat ve všech předpisech.

Taktéž by zavedení základního nepodmíněného příjmu mohlo pomoci lidem navracejícím se z vězení bez prostředků. Vězni by základní příjem nedostávali s výjimkou těch, kteří by například pracovali ve vězení alespoň 20hod/měsíc (1250 Kč), či alespoň 40 hod/měsíc (2500 Kč), nebo více než 80 hod/měsíc (5000 Kč). Základní příjem by ale přitom nebyl platem vězně za vykonanou práci, ten by dostal zvlášť.

Pro koho by bylo zavedení systému nevýhodné a jaká jsou další rizika zavedení základního nepodmíněného příjmu a změny sazby DPH?

Zavedení základního příjmu by bylo nevýhodné pro lidi, kteří mají vyšší příjmy a to jen v situaci, kdy přijdou o práci. Zaměstnavatel jim sice musí vyplatit odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti by byla zrušena.

Zvýšená sazba DPH by lákala k prodeji zboží na černém trhu. Transfery peněz by musely být proto prováděny pouze elektronicky, aby byly dohledatelné. Na trhu by mohly být prodávány za hotovost jen výrobky domácí zemědělské produkce a domácí výrobky řemeslné a to do hodnoty 1000 Kč.

Zvýšená sazba DPH by lákala pašeráky, kteří by se chtěli vyhnout placení daní. Celní správa v součinnost s finančním úřadem by musela zvýšit ostrahu hranic. Kontrola toku peněz a vklady hotovosti nad 50 000 Kč za jeden měsíc by musely být doložitelné původem peněz.

Nevýhodné by zavedení systému bylo i pro soukromé banky, pokud by bylo umožněno, aby mohl mít každý občan a instituce účet u státní banky, která by zprostředkovávala platby přes centrální bezplatnou platební bránu, tím by banky přišly o podstatnou část příjmu, který dnes z bezhotovostních transakcí mají, protože někteří by služeb komerčních bank dále nepotřebovali. Zdravotní pojišťovny by přestaly téměř existovat. Maximálně by mohly poskytovat komerční připojištění pro ty, kdo se vydává do zahraničí. Zdravotnictví by bylo plně hrazeno z výběru DPH. Provoz, respektive zisk, pojišťoven nás v současnosti stojí 10 mld. Kč. Banky mají u nás roční zisky cca 60 mld. Kč.

Kolik by stát vydával ročně na základní nepodmíněný příjem?

Při 8,59 mil. dospělých pobírajících ZNP ve výši 5 000 Kč a 1,84 mil. nezletilých se ZNP ve výši 3 000 Kč  by stát vydával 581 mld. Kč ročně na ZNP. Každé navýšení ZNP o 1 000 Kč na dospělého znamená výdaj z rozpočtu ve výši 103 mld. ročně.  Zde uvedená koncepce uvažuje se zrušením dosavadního systém výběru daní (všech daní ze zisku, DPH, odvodů sociálního a zdravotního pojištění, daně z vlastnictví nemovitostí, půdy, spotřební daně, dálničních známek, .....) a jejich nahrazení jedinou daní DPH ve výši 120%, případně doplněnou o vývozní clo.

Celkové výdaje rozpočtu ČR včetně deficitu a místních rozpočtů - 1 606 mld. Kč
Zrušení korporátních daní, daní ze zisku, odvodů za zaměstnance (sociální, zdravotní), spotřebních daní (pro zjednodušení počítáme se ztrátou všech příjmů státního rozpočtu včetně místních rozpočtů) - 1 556 mld. Kč 0 mld. Kč
Zavedení základního nepodmíněného příjmu ve výši 5000 Kč pro dospělého a 3000 Kč na nezletilého - 581 mld. Kč
Zrušení sociální podpory, podpory v nezaměstnanosti apod. + 78 mld. Kč
Zrušení odvodů za státní zaměstnance (sociální, zdravotní) + 24 mld. Kč
Zabránění rozkrádání peněz z veřejných zakázek - viz Krok č.3 +100 mld. Kč
Stávající odvody DPH celkově dělají 212 mld. Kč a úniky na DPH vyčíslené Evropskou komisí v ČR jsou odhadovány na 109 mld. Kč. Celkem jde o 321 mld. Kč teoreticky vybíraného na DPH. Zboží z ciziny dělá 3/4 spotřeby. Zboží se sazbou 21% dělá 2/3 spotřeby. DPH z českého zboží očištěného o výrobní náklady činí 53 mld. Kč, 241 mld. Kč je DPH ze zahraničního zboží.  1% = 15,5 mld. Kč => nové odvody na DPH ve výši 120% se rovnají 1 855 mld. Kč. Návod na odstranění daňových úniků viz Krok č.3 + 1 855 mld. Kč
Zůstatek/schodek státního rozpočtu - 130 mld. Kč

Rozdíl schodku státního rozpočtu není oproti dnešnímu stavu příliš velký. Na rozpočet by navíc zapůsobil efekt snížení cen některých služeb a výrobků, které stát nakupuje, úspory na systému výběru daní a vyplácení podpor, zmenšení počtu zaměstnanců jednotlivých ministerstev, které mají na starost rozdělování dávek, multiplikační efekt toho, že mezi lidmi bude více peněz, atd.

Jelikož české zboží bude vlivem snížení výrobních nákladů při vývozu cca na úrovni 66% stávající ceny, mohl by stát zavést vývozní clo na exportované výrobky třeba ve výši 15%, což by přineslo do státního rozpočtu 314 mld. Kč, které by se daly využít na vyrovnání státního rozpočtu a zvýšení ZNP o 2000 Kč, tedy na 7 000 Kč na dospělého a 5 000 Kč na dítě. I po zavedení tohoto vývozního cla by bylo české zboží v zahraničí levnější než doposud. Zavedení exportního cla by mělo zabránit plýtvání českého nerostného bohatství a ochraně životního prostředí, aby se z ČR nestala levná montérna Evropy či levný zdroj energie.

Výpočty jsou provedeny z dat známých k červnu 2014 za fiskální rok 2013, kdy průměrná DPH odpovídala v ČR 19%.
Výpočty v tabulce jsou zjednodušené, kompletní model by musel zahrnovat několik desítek proměnných. Třeba tento úkol čeká na tým z Akademie věd, Českého statistického úřadu, či think tank některé z politických stran.

Jak by se projevilo zavedení nepodmíněného příjmu do měnové politiky?

Existují dvě možnosti.

První je nechat trh, aby se sám stabilizoval. Zavedení vyšší DPH by mělo za následek, že zboží v obchodech by se podražilo skokově až o desítky procent, jak by dobíhal prodej starého zboží, které bylo vyrobeno v době, kdy byla pracovní síla drahá. To by se možná neobešlo bez paniky, která však není na místě, protože posléze by došlo k tomu, že se sníženými náklady na odvody ze mzdy zaměstnanců by výroba zboží zlevnila a cenová hladina by se ustálila někde mezi 45% nad původní cenou u českého zboží a 85% u zahraničního zboží. Pokud tedy nebudete chtít utratit peníze okamžitě po zavedení základního příjmu, nemuseli byste se prvotního šoku obávat. Taktéž by došlo i k znehodnocení úvěrů. Tato varianta má v sobě velké riziko vypuknutí paniky v průběhu prvních měsíců, kdy lidem přijde vše předražené, proto není vhodná. Na neviditelnou ruku trhu raději v takové situaci nespoléhat.

Druhou možností je zavést novou měnu, například základní korunu Zkč. Kurz by byl dle zvýšení cen od vlivu zvýšené DPH (1:1,45 - 1/1,85 dle poměru zboží domácí a zahraniční produkce), což by zabránilo znehodnocení stávajících úspor a úvěrů u bank. Obchody by probíhali ve dvou měnách. Ve staré měně by se platilo zboží vyrobené před přijmutím nové měny a zavedením základního nepodmíněného příjmu. V nové měně pak nové zboží. Dvě měny by paralelně vedle sebe fungovali půl roku. Pak by i zboží, které bylo vyrobeno za vyšších nákladů, muselo být prodáno v nové měně. Během této doby by lidé mohli starou měnu převést na novou a uložit ji u bank.

Kde základní příjem funguje v praxi a z čeho je financován?

Základní nepodmíněný příjem funguje zatím jen na Aljašce, kde je financován zdaněním zdrojů nerostného bohatství. Brazílie schválila jeho postupné zavedení do praxe. V Namibii je spuštěn zkušební projekt jedné z komunit. V Íránu se snaží pomocí základního příjmu zabezpečit pro obyvatele základní potřeby jídla a pohonných hmot. V Indii běží dva zkušební projety podobné těm Namibii.

V historii lze objevit základní nepodmíněný příjem v poválečných dobách, kdy byl tento příjem vyplácen v podobě potravinových lístků.

A hlavně, základní nepodmíněný příjem už je dnes zaveden ve všech zemích a ekonomikách, sic není občanům na očích. Není totiž vyplácen je formě peněz, ale je vyplácen občanům nepodmíněně, jako služby poskytované státem během jejich života. Ať už je to školství, služby policie, obranných sborů, hasičů, úřadů, zdravotnictví, ... V ČR tento je nepeněžní základní nepodmíněný příjem poskytován v průměrné výši cca 13 tisíc Kč měsíčně. Jeho navýšení o peněžní část je realizovatelné.

Jak by se ale stát postaral o invalidy a lidi postižené?

Invalidní důchodů by mohl být stanoven jako násobek základního nepodmíněného příjmu dle míry invalidity.

Jak bude vypadat daňové přiznání?

Pokud by byl systém zaveden včetně zrušení papírových peněz a zavedení pouze elektronického bankovnictví, které by procházelo přes platební portál ministerstva financí, pak už by neexistovalo žádné daňové přiznání. Odvod daní by byl v reálném čase.

Komu by zavedení základního nepodmíněného příjmu možná pomohlo nejvíce?

Každý občan ČR by dostával po dosažení 18 let základní nepodmíněný příjem. To by mu mělo umožnit studovat vysokou školu, začít podnikat, nebo si zařídit vlastní bydlení od rodičů. V současnosti jsou studenti méně majetných rodin nuceni si přivydělávat na bydlení a stravu, jelikož jejich rodiny je nemohou dostatečně podporovat. Student lékařství opravdu nemá mnoho volného času.

Jak by se projevila transformace daní na lokální úrovni?

Dnes dělá poměr mezi státním rozpočtem a rozpočty místních samospráv asi 72% ku 28%. Obce, obce s rozšířenou pravomocí a kraje by si mohli určit navýšení DPH pro zboží prodané v jejich regionu. Například, základní sazba DPH by byla 85% a město Zlín včetně Zlínského kraje by zdaňovalo zboží dalšími 35%, ze kterých by hradilo místní samosprávu. To by znamenalo, že by mohli být zrušeny ostatní poplatky například za popelnice, za psy, parkování a další. (Tyto poplatky si často nevydělají ani na administrativu spojenou se svým výběrem.)

Příklad: Turista přijede do města, kde utratí 10 000 Kč, z těchto peněz je 2 800 Kč odvedeno na dani do obecního a krajského rozpočtu, který se postará o úklid veřejných prostranství, odvoz odpadu, údržbu infrastruktury, chod městské policie, což turista ocení. Ten, kdo utratí za psí granule tisíce korun, platí v rámci DPH i do obecního rozpočtu na provoz útulku pro psy. Tak by každý občan platil DPH, kde spotřebovává zboží a služby.

Největší podíl odvádí lidé tam, kde skutečně žijí, kde skutečně využívají veřejné služby státu. Proto je navrhováno zrušení všech poplatků na úřadech. Pokud se vyskytnou obce, které nebudou mít žádné příjmy, protože v nich nejsou žádné obchody a služby, tak by měly být po administrativní stránce připojeny k větším, aby mohla být zajištěna jejich obslužnost.

Nejtěžší otázka na konec: Jak dosáhnout schválení základního příjmu v poslanecké sněmovně?

Stávající politiky k tomu nikdo nedonutí. Pokud nebudete sami aktivní a nebudete se snažit ovlivnit věci kolem Vás, pak to nikdo jiný za Vás neudělá. Vstupte do politiky. Vyberte si stranu, se kterou toho máte nejvíce společného a vstupte do ní. Postupně se zkuste dostat na volitelná místa kandidátek. Ze stávajících stran se vede nebo vedla diskuze o základním nepodmíněném příjmu především v Pirátské stráně, dále Straně zelených, HZPD, SPOZ. Zkuste to však i jinde.

Pokud Vám žádná ze stávajících stran není sympatická, podívejte se do záložky Hnutí, je zde navržena koncepce fungování politického hnutí, kde se ze členů hnutí vybírá na kandidátky do voleb losem ze všech členů. Je tak zaručeno, že všichni mají stejné šance. Je to z prostého důvodu, ctí se zde princip toho, že zákonům by měl rozumět každý, jak prostý dělník, tak vysokoškolský pedagog či právník. Dnes ani jeden ze jmenovaných nerozumí celé vydávané legislativě. Věta, že neznalost zákona neomlouvá, není uplatnitelná. Nové zákony a vyhlášky jsou stejně nepřehledné jako byrokracie, která je provází. Za první republiky platilo, že vydávaným zákonům musel rozumět i nevzdělaný člověk, kterému je před schválením předčítali. Tento princip, dle mého názoru, nebyl vůbec špatný. Princip fungování hnutí založeného na náhodném výběru kandidátů je inspirován Islandem, kde pomocí náhodného výběru oslovili skupinu Islanďanů, kteří měli za úkol připravit novou Islanskou ústavu. Následně byla v roce 2011 tato ústava Islanďany schválena v referendu. Více o Hnutí.

Diskutujte o základním nepodmíněném příjmu i se svým okolím. Sdílejte tuto myšlenku s ostatními na sociálních sítích.